pondělí 27. dubna 2015

Svatba a postava...

Hezký večer přeji..

Děkuji za vaši trpělivost, ale mám teď v životě období, kdy toho mám nad hlavu a navíc svatba se mi blíží nějak až moc rychle a můj ledový klid mě pomalu opouští. Navíc, poslední kontrola u lékařů nedopadla, tak jak jsem si přála a byla jsem já i můj partner postavena před poměrně vážné rozhodnutí.

Tento článek neberte jako stěžování si, ale jako takový náhled do mé hlavy a pohled na to, jak je to teď vše zvrácené a že každé slovo může zabolet.

S hrůzou sobě vlastní si uvědomuji, že nic na svatbu nemám úplně na 100%, ale pořád si říkám, že důležité tam je přijít, říct si ano a podepsat se. O nic víc vlastně nejde, ne?

Jenže, takhle bych to měla, kdybych byla chlap. Ale já jsem ženská, ženská krev a mlíko. Už vám jistě došlo kam tímto článkem mířím.

Šaty mám, líbí se mi, ale... Nerada na sebe koukám, nelíbím se sama sobě. Jsem v podstatě liliput :-), mám 157cm, šaty mám bílé a poměrně jednoduché, v půjčovně jsem si vybrala šaty, které jsem zkoušela jako 3. Půjčené budu mít i střevíčky, závoj nebude. Účes bude na stranu a na hlavě bude čelenka z perliček. Ale pořád si tak trochu připadám jako vorvaň. 

A teď už k tématu. Výběr šatů byl pro mě stresující, ve všem si připadám tlustá, tohle už mám v hlavě tak od mých 18 let. Nemyslete si, že vážím 45kg, to ani náhodou. Jak jsem již psala jsem holka krev a mlíko, to jsem byla tedy vždy. Mám velká prsa, která se mi líbí a partnerovi taky. Ale jinak jsem klasická hruška, vše mi jde na břicho, zadek a stehna.

Já vím, že si teď řeknete, no a co, přestaň žrát, začni cvičit a půjde to dolů. Ale nepůjde a vím o čem mluvím. Již 9 rok se trápím s nemocí, která mě dostala už do nemocnice a na operaci. Jedná se o ženskou nemoc - endometriozu. Když jsem začala mít problémy, nebyla jsem kvůli bolesti schopná ničeho. Ani chodit, cvičit a bolesti byly i při milování. Takže operace, odstranění cyst a následná léčba. Ta spočívala v tom, že v mých 20 letech jsem si prožila přechod. Beze srandy, návaly horka, pocení, nálady, točení hlavy to vše ve 20. To trvalo asi půl roku, poté jsem zašla za doktorem a řekla, že takhle to nejde, že tohle nevydržím. Léčba byla změněna, na co? Už téměř 9 let v kuse pojídám hormony. Ten kdo říká, že se po HA , tak ten kecá. Za tu dobu jsem přibrala opravdu hodně kil. Proto také vím, že když si zajdu k lékaři a zeptám se ho, jestli by nebylo možné, to nějak změnit, abych nebyla tak odulá, řekne mi, že si mám vybrat, relativní zdraví a možnost existovat, i když mám jistá omezení, nebo pocit hubenosti a další kolo operací, rekonvalescence a léčby. Když vám to někdo řekne takto, těžko budete natolik sobecké, jen kvůli svému pocitu krásy. Navíc, jak ta krása má dnes vypadat? Holky samá ruka, samá noha? Žádné křivky? Prosím, pokud se to jim líbí, neničí si tím své zdraví, tak ať, ale lidé si musí uvědomit, že ne každý kdo má madla lásky, tloustne jen proto, že leží doma a žere. Ne, opravdu to tak není vždy.

Už jsem zkusila spoustu výživových poradců, dietologů a všechny mé snahy něco dělat byly ukončeny v okamžiku, kdy jsem vyplňovala dotazník. Léčíte se? Ano? Jak? V okamžiku kdy odpovím na tuto otázku, že mám den co den příjem hormonů, většina odborníků mi řekne, s hormonama je to těžký a těžko se s nima bojuje.

Byla jsem na dietě, kdy se mi podařilo zhubnout 2 kila za 3 měsíce. To byl pro mě opravdu velikánský úspěch. Ale můj denní příjem byl pouhých 4500 - 5000 kj, k tomu 3 x týdně sport. To byla jediná dieta, která mi opravdu pomohla, ale nakonec jsem zkolabovala. Cvičila jsem doma u TV, zamotala se mi hlava a flákla jsem sebou.

Proč to řeším? Přítel mne miluje, jemu se líbím a raději mě bude mít zdravou a s ním, než neustále v nemocnici. Ale před svatbou se ten tlak na vaši postavu tak nějak zvyšuje a ať se vám to líbí nebo ne, pár hlášek si vyslechnete. Málokdo si však uvědomí, že když mi někdo řekne, že by to chtělo něco málo zhubnout, tak se mi chce brečet a křičet, že nikdo neví co zažívám a že jsem ráda, že vážím tolik kolik vážím, byly doby kdy jsem měla přes 70kg. Že jsem ráda, že jsem schopná shodit, nebolí mě v podbřišku při každém sedání a vstávání..

Nejvíc mne tato hláška zabolela od mojí vlastní mamky a ta ví, jaké s tím mám problémy, ale když mi při jedné zkoušce šatů před prodavačkou řekla, že jsem oplácaná a že mi má dát šaty velikosti 38-40, tak mi bylo opravdu hrozně. Mimochodem, na zkoušku šatů jsem nakonec vzala snoubence, bylo to mé nejlepší rozhodnutí, hotová jsem byla za 20 minut a šaty mám velikosti 36. Vše se chová pod sukní a korzet se utáhne tak, aby mi nikde nevyskočily :-)

Takže lidičky, ne každý jsme stejný, ne každému to hubnutí jde tak snadno jako ostatním, někomu nejde vůbec, někdo se jen vyžral, ale i tak se každého může vaše hláška dotknout a ublížit mu. Na druhou stranu, holky neblbněte, berte to tak, že žádný extrém není dobrý. Ale nejíst jen proto, abych se dostala na nějakou in váhu? Proč? Dnešní doba je skvělá v tom, že se dá zkoušet spousta nových jídel a chutí, proč si tedy život nezpříjemnit, věřte mi, že ne vždy bude pouze růžový a vše super.

Omlouvám se, že to nebyl kosmetický článek, ale tohle mi teď leželo v hlavě mnohem víc. Snad se vám článek líbil..

Krásný večer přeje
Lucka



22 komentářů:

  1. Luci, mě to hubnutí taky nějak nejde, ale už asi vím, čím to a po přečtění Tvého článku jsem si ještě jistější...jsou ty slavné hormony, ono to dělá prostě hodně.
    Ale netrap se tím, máš skvělého chlapa a ten tě má rád takovou, jaká jsi, to je to nejdůležitější.
    Držím ti palce a neztrácej naději ;) :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc.. já vím, že mám skvělého chlapa, ale bylo to spíš tak, abych to ze sebe dostala :-)
      Ano hormony dělají hodně, takže pokud máš taky hormony, buďme rády, že se máme rády a milujeme život

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. děkuji, nechci si je připouštět, ale člověka se to dotkne

      Vymazat
  3. Luci, držím palce! Hlavní je, že ten koho si bereš tě miluje takovou jaká jsi :-) A na ostatní se vyprdni! I když věřím, že poznámky okolí mohou hodně zabolet...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuji moc.. ano Kuba mě miluje a jsem za něj ráda, obstál se mnou i tu operaci a péči potom, takže vím, že je ten pravý

      Vymazat
  4. Luci, já řeším zase opačný problém, nemohu přibrat :( a tak při své výšce asi 183 cm vážím jenom 52 kilo, přesto že jím hodně, i sladké a tak, vážím už snad 7 let stejně. Jsem samá ruka samá noha a občas se taky najde někdo kdo má přiblblý poznámky. Já mívám šaty 34, 36, a ty píšeš že máš 36, to mi přijde super :) a když se vlezeš do 36, tak to určitě nebude tak zlééé :) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. s tou velikostí je to jak kdy.. ty šaty jsou tak dělané a nohy a zadek mi schovají.

      Vymazat
  5. Taky jsem měla problém zhubnout, ale nakonec jsem to vyřešila, výživovou poradkyní a za dva měsíce mám dole 10 Kg.. :-)

    http://wormake.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak to ti gratuluji, ale mne nepomohla ani ona

      Vymazat
  6. Tak asi někdo, kdo je tlustej, se nenarve do velikosti 36 jako :D navíc teda ta stylistika článku, ostatně jako i u těch dalších, není nějak závratná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. neříkám že jsem tlustá, říkám, že jsem ženská krev a mlíko, jako. a když ti vadí moje stylistika článků, číst je nemusíš, píšu si jak chci a měnit to nebudu. hezký večer

      Vymazat
  7. Lucinko, hlavně se netrap! Jsi moc krásná mladá dáma a čeká Tě ten nejkrásnější den v Tvém životě! Budu na Tebe myslet! Přeji Ti ať se Ti podaří zhubnout jak si přeješ, aby ses cítila dobře, to je totiž nejdůležitější.
    Moc Tě zdravím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucinko moc děkuji, jsem ráda, že tu mám většinu normálních lidí.. a ty jsi jedna z nich

      Vymazat
  8. hlavné je ostať najviac zdravý a v pohode ako to len ide :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuji taky si říkám, všechno ostatní je nedůležité

      Vymazat
  9. Hubnutí je stálý problém nás žen již po staletí. Zajímalo by mě, kdyby se zeptali 100 žen, která je sama se sebou spokojena, kolik by jich řekly, že jsou. Typovala bych tam 5. Což je hodně malé číslo. Neměly bychom se na sebe koukat tak kriticky, ale spíše to zkusit z druhé strany a to tím, co se nám naopak na sobě líbí. Každá má nějaké přednosti a bohužel né každý může být za každou cenu v životě hubený. Hlavní je to zdraví :) Vím, že se to lehce napíše (řekne). Tak se opatruj a hlavně si uží svůj velký den :) Přeji hodně štěstí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak tento příspěvek je naprostá pravda, děkuji ti za něj.. ano, počítat ty věci, které na sobě máme rády..

      Vymazat
  10. Postavu hod uplne za hlavu, dulezite je abys byla stastna!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. děkuji moc.. pomalu se se sebou smiřuji a hned je ten život příjemnější

      Vymazat
  11. Děkuju moc za tento článek! Naše zdraví je to nejdůležitější, co máme. :)
    novakovakristyna.blogspot.com

    OdpovědětVymazat

Radost mi udělá jakýkoli Váš komentář i kritika ze které se mohu poučit.. Děkuji za Váš čas.