Rekonstrukce bytu..

Hezký večer přeji..

Jakou jste měli sobotu? U nás probíhala příprava na vánoce, přítel věšel ozdobičky na balkony a já se vrhla na předvánoční úklid a zase jsem toho hromadu vyhodila a hned mám lepší pocit.

Dnes bude článek o něčem, co u mě na blogu ještě nebylo. Jak už název napovídá bude se jednat o naši cestu k vysněnému bytu. Nebudu tu psát ceny, nehodí se to, některé si nepamatuji a ty se stejně stále mění.


Rekonstrukce byla nervy drásající zážitek, ale stálo to za to a my máme byt, tedy jeho část, přesně podle našich představ. Pokud máte něco takového před sebou nebo to plánujete, nebojte se, zvládnete to. Chce to jen mít představu, jak chcete, aby to vypadalo a jít si za tím snem. 

S přítelem jsme spolu už opravdu dlouho, a v roce 2011 jsme se rozhodli, že si budeme radši platit vlastní byt, než někomu jinému. Začalo tedy hledání bytu. Měli jsme vážně štěstí, protože hned první byt, který jsem našla na internetu jsme si oba zamilovali. Ano, je to tak, hned první byt a my věděli, že ho chceme. Vyskytly se sice nějaké potíže, ale po půl roce už ho mohli přepsat na nás. Samozřejmě, že máme hypotéku, a bydlíme v paneláku. Vy, co mě čtete a bydlíte v domech, chápu, že vám panelák může připadat odporný, ale já bydlela v paneláku od mala a nemám nic proti nic. Navíc jsme měli štěstí a byt jsme si vyhlédli v místě v Hradci, kde jsou ty byty poměrně velké. Máme 3 plus 1 a 4 balkony. Rozměry bytu bez balkonů kolem 90m2.

Už při první návštěvě jsme věděli, že je pro nás dost velký, světlý, ale před rekonstrukcí. Nevadí. Hlavně, že budeme mít to naše místečko. Byt jsme tedy začali zařizovat.

Lednička, pračka, sedačka, ta nám tedy dala, kupovali jsme ji ve Scontu a když jsme si ji vybírali měla na délku 3metry, ale nějak se stalo, dodnes nevíme jak, že když jsme si ji tam naložili a dovezli domů, má na délku metry 4. V obýváku byl po původním majiteli takový soklík, který měl na délku 3metry a ten jsme museli hned zbourat, aby jsme ji mohli usadit.

Říkali jsme si, že rekonstrukci uděláme až něco našetříme. Trvalo to zhruba rok a půl a padlo rozhodnutí, že se vrhneme na rekonstrukci bytu.

Hlavně se zbavíme umakartového jádra. S tím je samozřejmě spojena rekontrukce koupelny, záchodu, kuchyně a v našem případě jsme se rozhodli i pro obývací pokoj.

Chtěli jsme si to vše vymyslet sami, takže jsme začali obcházet koupelny a vybírali kachličky, vanu, umyvadlo, skřínky, dveře a zárubně, podlahu a hlavní bod byla kuchyň. Ne, že bych byla taková kuchařka, ale věděla jsem jak má vypadat.

Zašli jsme tedy do Oresi kuchyní, nechali si zpracovat návrh a stanovili den D. Ode dne, kdy měli přijet pánové z Oresi jsme museli začít počítat čas potřebný na zbourání a stavbu nového jádra.

Vše bylo domluveno a my měli tu výhodu, že jsme v tom nemuseli bydlet. Takže jsme se týden před zahájením odstěhovali a měli týden na stěhování všeho vybavení do zbylých dvou místností, stržení staré podlahy, která byla z kachlíků, zničení staré šatní skříně a škrábání všech zdí. To jsme ještě byli plni optimizmu, že budeme malovat sami, ale nějak se stalo, že při přípravě šatničky, kde jsme si vyrobili úložný prostor nám vypadala zeď v průměru třeba 40cm. To jsme tedy uznali, že potřebujeme ještě malíře, který vše vyhladí, začistí a vymaluje..

Znáte někoho, kdo měl doma nějaké dělníky? A říkal někdy, že je musíte kontrolovat, usměrňovat, jinak, že z toho budete mít něco jiného? Tak to je tedy pravda :-)

Rovnou říkám, že pro mne bylo těžké, si všechno představit dopředu, jak to bude vypadat dohromady. Tohle můj mozek opravdu nezvládá, ale přítelův mozek to zvládá a to nám hodně pomohlo.

Dělníci na hrubou práci, se snažili všechno obejít, usnadnit si to, ale když nad nimi přítel stál, udělali to jak měli. Zbourání starého jádra trvalo jeden den, potom se už začalo rýsovat jádro nové. Musela se i předělat elektrika, kvůli novému rozmístění přístrojů. Přítel si vymyslel minerální podhledy, aby si vrchem mohl vést kabely. Dnes jsem za to řešení ráda, už jednou nás sousedi vytopili a stačilo vyměnit pouze poškozené desky.

Pán co nám přišel pokládat kachlíky, trochu frflal, protože jsme si to vymysleli až ke stropu a to pro něj bylo moc práce. Opět, ale vše udělal jak měl. Nakonec už jen usazení vany, pověšení zrcadla, do kterého jsem se zamilovala jakmile jsem ho viděla a ještě skříňky. Koupelna a záchod hotovo.

Potom přišel na řadu malíř, úžasná práce, i když mu to tedy dalo dost zabrat. Když viděl ty díry, ptal se, jestli jsme tu někoho zastřelili. Domluva jednoduchá, a mnou zvolené barvy miluju. Šedivá a růžovo fialová, i když se mi pan malíř snažil vymluvit tu šedivou a místo ní jsem si tam měla dát bílou. Ale já bílou ráda nemám.

Potom podlahy, další odborníci, přišly, udělali co měli a když jsem viděla výsledek vyrazilo mi to dech. Sice tu vylili stěrku, která zvýšila hmotnost o cca 250kg, ale bylo nutné vyrovnat podlahu. Takže první den, vybrousit, srovnat, nalít stěrku a čekat až to uschne. Ale potom to byla rychlost, máme vynilové lepené dílce.

Následovalo Oresi. Lidičky to bylo špatně hned od začátku. První den mi volali, že nemají dřez a bude až za tři týdny a pracovní desku, nemohou usadit, protože je vlhká a nabobtnala. Tak prý další týden, než ji dovezou z Prahy. Ten dřez jsem si nenechala líbil a napsala na vedení Oresi, omluvili se mi a dřez byl připravený do týdne, do dalšího termínu, kdy přijeli i s tou deskou. Deska byla hotová, když přijdu domů na kontrolu vidím, že tam jsou špatné úchytky. To si snad dělají srandu. Takže další stížnost, no, paní v Oresi si spletla číslo a já mám v kuchyni 16 špatných úchytek, které se mi sem vážně nehodí. Měla jsem mít chromové a hranaté a mám tu chromové a kulaté. Při další stížnosti, se mi opět omluvili a po týdnu přivezli úchytky správné. Tím jsem ukončili kauzu Oresi, naštěstí.

Jako další bylo na řadě sklo za kuchyňskou linkou. S tím, že máme plynový sporák nastal problém, musí tam být tvrzené sklo, kvůli teplotám a mnou vybraná barva bude trvat o něco déle. Nevadí, počkám si. A výsledek? Naprosto skvělý.

Poslední co zbývalo byly dveře. Bezpečností vstupní a ostatní po bytě. Firma Sepos vše sepsala a dovezla, dveře byly usazené během jednoho dne.

Co se týče barev, uvidíte na fotkách, ale většinou máme nábytek v barvě wenge a k tomu barevnou zeď.

Ještě zdaleka však není hotovo, plánů máme ještě spousty. Vždy se něco udělá, potom se snažíme šetřit na něco dalšího. V tuhle chvíli se nám dělá skříň na míru do chodby a ten samý truhlář nám udělá poličky do obýváku.

Teď už sem vložím fotky před a po. Omlouvám se za kvalitu, ale měla jsem ještě starý mobil. Nejdříve sem vložím foto ničení soklíku a naši práci v ložnici. Tu jsme si malovali sami.

sokl v obýváku

přaštíte a popadá to samo

sokl je pryč a sedačka je připravená

druhý pohled

ložnice, naše práce

tady jsme začali šedou a fialovou

barev se nebojíme

A teď už tedy rekonstrukce.

před rekonstrukcí, pohled od hlavních dveří

stará šatní skříň

dveře do koupelny a na záchod

koupelna

koupelna

koupelna

záchod

z chodby do ložnice

z chodby do kuchyně

kuchyně

kuchyně

kuchyně

kuchyně

obývák

tohle zrcadlo chci

šatna před

šatna po

bourání

chodba bourání

zbouráno, ještě kachlíky

začínáme balit

balení

bouráme

balení

provizorní řešení

stěhování

šatnička

i televizi lze sledovat provizorně

oškrábáno

oškrábáno

Lisa je spokojená i v tom nepořádku

kachlíky jsou dole

luxfery v koupelně

zkosený roh v koupelně

malířovi vypadla část zdi

podlahy jsou hotové

svítíme

hotovo

Tak to je vše, doufám, že se vám to alespoň trochu líbilo.. Chystáte se na rekonstrukci? Nebo ji máte už za sebou?
Mějte hezký večer
Lucka